kniha Rytíři nebes 310. československá peruť
kniha Rytíři nebes - 310. československá peruť
- pevná vazba
- formát A4
- počet stran: 708
- historické fotografie
- faktografie
autorů Jana a Sabiny Kratochvilových (Muzeum českého a slovenského exilu 20. století)
Kategorie: | HISTORICKÉ KNIHY |
---|
SKLADEM
Jan a Sabina Kratochvilovi: Rytíři nebes - 310. československá peruť
Další publikace o našich letcích, působících za druhé světové války v britském Královském letectvu, je věnována československé 310. stíhací peruti RAF. Přestože jsme se snažili shromáždit o peruti co nejvíce informací, dokumentů a fotografií, musíme opět konstatovat, že se nám podařilo zachytit jen fragmenty událostí a lidských osudů.
10. červenec 1940, kdy byla peruť zřízena, je zároveň datem, které se uvádí jako den zahájení Bitvy o Británii, již rozpoutalo nacistické Německo. Cílem útoků Luftwaffe, podnikaných z letišť okupovaných zemí – Francie, Belgie, Nizozemí, Dánska a Norska – bylo zničit Královské letectvo a letecký průmysl země, zásadně poškodit britské válečné a zásobovací loďstvo, rozvrátit zásobování Velké Británie potravinami, a vytvořit tak podmínky pro invazi na ostrovy, připravovanou pod krycím označením „Seelöwe“. Boje nad kanálem La Manche a britským územím trvaly zhruba do konce října a jsou považovány za první velkou bitvu vybojovanou výhradně letectvem.
Německé velení očekávalo, že se bombardováním měst (zejména Londýna) a velkými ztrátami mezi civilním obyvatelstvem podaří Brity zlomit. Výsledkem však byl pravý opak – obranné kroky vojenských složek i vlády Winstona Churchilla měly velkou podporu veřejnosti, a odsoudily tak nacistické záměry k neúspěchu. Při vítězství Britů v bitvě též sehrála důležitou roli taktika leteckého maršála Trafforda Leigh-Malloryho, při níž bylo v září 1940 několik perutí RAF soustředěno do tzv. „velkých křídel“, úspěšně nasazovaných proti silám Luftwaffe. Britové do obrany zapojili též systém výstrah pomocí radarových stanic a měli také širokou síť Observer Corps, sledující německé formace hned po přeletu pobřeží.
Výrobu nových letadel naštěstí německé útoky zásadně omezit nedokázaly. Problémem však byl nedostatek pilotů. Zde sehrála důležitou roli účast letců z mnoha zemí světa. V řadách RAF měli největší zastoupení Poláci, českoslovenští letci byli co do počtu cizinců na čtvrtém místě. Piloti těchto států patřili v bitvě o Británii k elitě. (Nejúspěšnější z cizinců v RAF byl se 17 sestřely Čechoslovák Josef František, který létal v polské 303. stíhací peruti.) Do leteckých bojů významně zasáhla též československá 310. stíhací peruť.
310. stíhací peruť byla zřízena rozkazem britského ministerstva letectví 10. 7. 1940. Jejími členy se stalo prvních 28 československých pilotů. Šlo o muže, kteří uprchli ze své země po německé okupaci, složitými cestami se dostali zpočátku do Francie a po její kapitulaci byli evakuováni do Velké Británie. Zde byli přeškoleni na britské stroje. 310. stíhací peruť, která sestávala ze dvou letek, byla vyzbrojena letouny Hawker Hurricane Mk.I, poté přezbrojovala na Hawker Hurricane Mk.IIA, Mk.IIB, dále na Supermarine Spitfire Mk.IIA a na další stroje. Za bojeschopnou byla uznána 17. 8. 1940 a zahájila operační lety.
Prvními veliteli byli S/Ldr Alexander Hess DFC (12. 7. 1940 – 28. 2. 1941) a Brit S/Ldr George D. M. Blackwood (12. 7. 1940 – 1. 1. 1941). Ve znaku měla peruť červeného dvouocasého lva a meč, jejím mottem bylo We Fight to Rebuild (Bojujeme za obnovu). Československá 310. stíhací peruť byla nejdříve umístěna na letecké základně v Duxfordu, později byla domovem na dalších základnách. Tato nejdéle sloužící československá peruť měla svoji poslední základnu od 14. 9. 1945 do 1. 2. 1948 na letišti v Praze-Kbelích.
Mezi československými stíhacími perutěmi byla nejúspěšnější: její piloti sestřelili 54 a ½ německých letadel jistě, 20 pravděpodobně a 32 strojů Luftwaffe poškodili, dále mají na svém kontě 4 zničené střely V-1. Posledním žijícím pilotem 310. stíhací perutě je generál Emil Boček z Brna.
UKÁZKA STRÁNEK:
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.